Budou mít na vlastní bydlení jen bohatí?

S rostoucími cenami vlastního bydlení a jeho zhoršující se dostupností se vlastnictví nemovitosti stává hlavním faktorem rostoucích majetkových nerovností mezi lidmi. Ekonomové Petr Sunega a Martin Lux se ve své studii „Rovní v příjmech, nerovní v majetku?“ stav a vývoj těchto nerovností pokusili zmapovat. Na co přišli?

Titulka článku o vlastním bydlení

Majetkové nerovnosti nutně nemusí kopírovat nerovnosti v příjmech. Možná proto se jim nevěnuje tolik pozornosti. Přitom podobně jako v ostatních vyspělých zemích i v českém prostředí se majetek v podobě rezidenčních nemovitostí postupně stal hlavní složkou majetku domácností.

Pokud bychom vynásobili počet vlastněných bytů a domů jejich průměrnou cenou v daném roce, pak bychom se dostali k následujícím číslům: zatímco v roce 2010 majetek v podobě rezidenčních nemovitostí držený českými domácnostmi představoval orientačně 4,5 bilionů Kč, v roce 2016 už to bylo 6,4 bilionů Kč. Vývoj hodnoty vlastnického bydlení v České republice je přitom regionálně nerovnoměrný.

Bohatství podle adresy

„Tyto regionální rozdíly jsou pravděpodobně úzce svázány s regionálními nerovnostmi v příjmech domácností,“ uvádí ve své studii Sunega s Luxem.

„Ve Středočeském kraji vzrostly podle ČSÚ mezi roky 1998 a 2015 ceny bytů například o 256 %, zatímco v kraji Ústeckém ve stejném období jen o 36 %.“ Zároveň dodávají, že v Ústeckém kraji mají domácnosti nejnižší průměrné příjmy v ČR i nejnižší hodnotu majetku v podobě rezidenčních nemovitostí. Stalo se tak z důvodu jeho pomalejšího cenového zhodnocení v čase.

Jen pro představu: v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou údaje z Ústeckého kraje nejníže pod průměrem. Od roku 1998 (kdy ceny nemovitostí v České republice začal sledovat Český statistický úřad) do roku 2016 ceny bytů průměrně vzrostly o 204 % a ceny rodinných domů vrostly o 124 %. „Jelikož regionální disparity ve vývoji cen bytů často souvisí i s regionálními disparitami v příjmech (mzdách), je pravděpodobné, že vývoj hodnoty rezidenčních nemovitostí v čase dodatečně a významně posílil nerovnosti v české společnosti,“ uzavírají autoři.

Za vším hledej stát?

A proč je růst majetkových nerovností v současnosti rychlejší než růst nerovností příjmových? Autoři uvádějí, že jde o kombinaci několika faktorů. Na trhu práce během posledních dekád proběhla transformace, která posílila prvky flexibility a nejistoty dlouhodobého zaměstnání.

Také rostly ceny rezidenčních nemovitostí i jejich volatilita a ztížil se přístup k hypotečnímu financování zejména pro mladé lidi. A na vině jsou podle nich i politiky státu, které vedou k redukci podpory příjmově slabých domácností a upřednostňování tzv. insiderů na trhu práce i bydlení (tedy těch, kteří již stálou práci i vlastní bydlení mají). Tyto politiky často souvisely s úsporným opatřeními vlády v reakci na poslední krizi. Za zvyšováním cen nemovitostí vidí zbytečnou regulaci i ekonomka Markéta Šichtařová, místo politiků ale viní Českou národní banku. „Byla to právě regulace, právě zásahy do svobodného trhu, co vyhnalo ceny tam, kde jsou. Hlavním viníkem je Česká národní banka a její touha regulovat kurz koruny. Kdyby bývala ČNB netoužila po víc než tři roky mít korunu slabší, než byla její přirozená tržní úroveň, nemusela by také držet nepřirozeně nízké úrokové sazby. Kdyby nebyly úrokové sazby skoro na nule, bylo by zajímavé mít peníze „normálně“ uložené v bance a lidé by nemuseli ve strachu ze znehodnocení úspor investovat do nemovitostí. Kdyby si nebralo spekulativní hypotéky tolik lidí s nejistými příjmy a kdyby nebyli lidé nuceni investovat do spekulativních hypoték namísto jiných druhů uložení peněz, nebyla by spekulativní poptávka po nemovitostech tak vysoká a jejich ceny by nebyly tak pekelně vysoko.

Druhým velkým viníkem je fušerská byrokracie. Máme třístupňový povolovací proces při získávání stavebních povolení. Lhůta pro získání všech povolení k menší stavbě činí v Česku průměrně 247 dní. V Evropě provázejí větší průtahy výstavbu už pouze v zemích jako Kypr, Moldávie a Slovensko!“

Úvěr pro každého?

„Úvěrové financování je dostupnější pro ty, kteří již majetek mají a úvěrovým financováním jej mohou dále rozmnožit; na rozdíl od těch, kteří jsou nemajetní, teprve na trh bydlení vstupují a z důvodu růstu cen bytů i zpřísňování podmínek pro poskytování hypoték čelí nepřekonatelným bariérám dostupnosti.

Problém dostupnosti vlastnického bydlení pro mladé příjmově slabší nebo středně příjmově silné domácnosti připomíná začarovaný kruh. Během krize to byli zejména mladí lidé, kteří se museli vypořádat s nezaměstnaností a poklesem příjmů,“ říkají Sunega s Luxem. Zároveň ale dodávají, že podmínky mladých se s ekonomickým obratem o moc nezlepšily: „Během současného cenového boomu čelí prudce rostoucím cenám bydlení a dalšímu zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték – tentokrát z důvodu obavy hlavních finančních regulátorů (centrálních bank) ze vzniku cenové bubliny. Jak období krize, tak období boomu tak vylučuje velkou část lidí z pořízení vlastního bydlení.“

Čerstvý průzkum agentury Ipsos, který provedla pro společnost Broker Consulting, ukázal, že právě mladí lidé ve věku od 18 do 29 let po vlastním bydlení touží. 83 % z nich má v plánu si nemovitost pořídit. Zároveň ale často naznají všechny podmínky, za kterých lze hypotéku získat. Jen třetina oslovených znala aktuální poměr možné výše hypotéky k hodnotě zastavované nemovitosti.

Analytička Broker Consulting Mariana Kuciaková zmínila zajímavé zjištění: „Až 40 procent mladých lidí se domnívá, že zbývající část pořizovací ceny nemovitosti mohou financovat buď formou neúčelového spotřebitelského úvěru, nebo úvěrem ze stavebního spoření.“

Za obzorem oblačno

Rozevírající se nůžky majetkové nerovnosti v podobě vlastnictví bydlení tak nejspíš již dnes tvoří významnou osu sociálních nerovností ve společnosti a její opomíjení může v budoucnu vést k problémům. Autoři totiž naznačují, že toto rozdělení mohou doprovázet nepříjemné důsledky: „V neposlední řadě se vlastnické bydlení může stát do jisté míry dalším pilířem penzijního systému; pilířem, který však bude potenciálně schopna využít jen ta část domácností, která do něj získá přístup.“

Sdílej článek


Pouze registrovaní uživatelé mohou přidávat komentáře.

Klikněte zde pro přihlášení pomocí Facebooku nebo zde pro klasické přihlášení či klasickou registraci.