Býk či medvěd aneb příručka pro začínající investiční poradce (1.díl)

Občas se setkávám s tím, že když klient poradci naznačí, že by chtěl investovat, poradce nenápadně stočí řeč jinam. Nevěří si, že by se svými vědomostmi mohl u klienta uspět. Jiní poradci investiční poradenství sice zkoušejí, ale moc jim to nejde. Takže se soustředí hlavně na to, aby byl klient kvalitně pojištěn, a investování s ním probírají pouze tehdy, pokud mu zbudou peníze. Častokrát od poradců slýchávám, že hlavní překážkou, proč nezprostředkovávají investice je, že lidé mají strach investovat. Raději s ními uzavřou životní pojištění s vnořeným investičním programem, protože mají pocit, že investiční strategii za něj klientovi garantuje pojišťovna. Pojďme se tedy zamyslet nad tím, zdali nejsme schopni tyto bariéry prolomit.

2015-3-byk_prvni
Strach je dobrý přítel, ale špatný rádce

Základní otázka zní: proč se lidé bojí investovat? Stručně řečeno, bojí se, že o své peníze přijdou, a to ze dvou důvodů. Po zkušenostech z období privatizace se obávají, že jejich úspory někdo zpronevěří. Ještě větší obavu možná mají ze selhání investiční strategie. Otázkou je, zdali a jak můžeme zbavit klienta strachu z investování.

Chcete uspět?

2015-3-byk_smrtNejprve zbavte strachu z investování sami sebe a poté nebudete mít problém pomoci překonat strach ostatním. Otevřeme tedy pověstnou Pandořinu skříňku a podívejme se nejprve na zoubek strachu z investování do otevřených podílových fondů. Možná si i vy kladete otázku, zdali se neobjeví nějaký nový Viktor Kožený, do jehož kapsy vycestují vaše úspory. Někteří z nás si dobře pamatují na tunelování investičních fondů v období kupónové privatizace. Z tehdejšího návrhu zákona o investičních fondech v roce 1992 vypadla nenápadná pasáž, podle níž měl být majetek zakladatelů fondů oddělen od majetku akcionářů. Tím bylo umožněno zakladatelům fondů legálně „odklonit“ majetek podílníků do svých privátních společností. Zatímco jedni z kupónové privatizace pohádkově zbohatli, jiní se stali vlastníky bezcenných papírů. Horší je, že tyto zkušenosti nás Čechy přetavily na ultrakonzervativní národ, i když naše přirozenost je zřejmě jiná. Vstupem do EU začaly i u nás platit standardní zákony na ochranu investora. Od té doby se nedaří tunelovat podílové fondy ani těm nejzdatnějším děrovačům. Veškerý majetek fondu patří podílníkům a je uložen u tzv. DEPOZITÁŘE, kterým je důvěryhodná banka. Správce fondu sice může nakupovat nebo prodávat investiční nástroje, ale pouze způsobem a v míře stanovené tzv. STATUTEM, resp. PROSPEKTEM fondu. Kontroluje jej depozitář, který svým majetkem podílníkům ručí za to, že rozhodování správce probíhá v souladu se statutem fondu. Nákup a prodej investičních nástrojů probíhá standardním způsobem, tj. prostřednictvím burz a dalších transparentních veřejně obchodovatelných míst.

Co by se stalo, kdyby zkrachoval zakladatel fondu? Depozitář by vypořádal podílníky odprodejem majetku fondu, protože ten by zůstal tímto nedotčen. V praxi se těmto řešením předchází včasným zfúzováním investičních společností. Fondy změní pouze správce, aniž by tím přestaly existovat a plnit své poslání.

Co by se však stalo, kdyby krachl depozitář fondu, tj. banka? Opět nic, čeho byste se měli bát. Na rozdíl od bankovního konta, jehož majitelem není klient, ale banka, depozitář podílníkům poskytuje pouze službu úschovy majetku, za níž má nárok na odměnu. Majetek podílníků mu nikdy nepatřil, a proto ani věřitelé banky nemají nárok na vypořádání dlužných závazků banky z majetku fondu. Správce fondu by v tomto případě vyhledal jiného depozitáře a podílník by změnu ani nezaznamenal. Nyní se se zamysleme nad tím, jak se zbavit strachu ze selhání investiční strategie.

Jak uvažuje konzervativní hazardér?

2015-3-byk_hazardLidé, kteří neradi riskují, volí strategii, která by se dala nazvat „raději vrabec v hrsti než holub na střeše“. Své peníze obvykle svěří bance nebo si pro zabezpečení dlouhodobých cílů vyberou konzervativní strategii. Přitom zřejmě nemají ani tušení, kolik peněz budou v budoucnu potřebovat pro zabezpečení přijatelné životní úrovně. Naivně věří státu a bankám, že o své peníze nepřijdou. Sice vědí, co je inflace, ale neuvědomují si, v jaké míře požírá jejich úspory a o kolik korun bude zřejmě dražší chléb nebo lístek do kina v době, kdy půjdou do penze. Paradoxem těchto konzervativně smýšlejících lidí je, že jsou ve skutečnosti hazardéři. Jen si to neuvědomují. S pravděpodobností hraničící s jistotou totiž nebudou mít vytvořeny dostatečné zdroje, aby si mohli ve stáří zabezpečit DŮSTOJNOU životní úroveň. Takovýto postoj k řešení své budoucnosti je HAZARD, za který si nezasloužíme nic jiného než (ať mi náš analytik Karel promine) CHUDOBU. Aby klient změnil svůj nezodpovědný postoj k investicím, je potřebné jej PROBUDIT.

Motto: Co oči nevidí, to srdce nebolí

Jak takové probuzení probíhá? Stačí otevřít Galaxy a zadat dva základní údaje. Uveďme si názorný příklad. Pan Novák má 30 let a pobírá mzdu 25.000 Kč měsíčně. Nečerpá daňové úlevy. Galaxy nám vypočte, že by za současných podmínek měl do starobní penze odejít v 68 letech a 4 měsících, tj. za více než 38 let. Současná hodnota jeho důchodu by měla činit 11.460 Kč. Pokud ji z důvodu opatrnosti snížíme o avizovaných 30 %, měl by od státu pobírat penzi 8.023 Kč, čemuž v době, kdy bude odcházet do penze, bude při průměrné roční inflaci 2,5 % odpovídat částka 20.500 Kč. Pokud by mu v penzi pro pokrytí životních výdajů stačilo o 20 % méně prostředků než nyní, bude potřebovat při uvedené inflaci doplnit chybějící měsíční příjem částkou 18.800 Kč, což odpovídá současné hodnotě 7.353 Kč. Vyjdeme-li z prognózy populačního vývoje, může pan Novák počítat s tím, že v důchodu pobude 22,2 let, z čehož vyplývá, že pro pokrytí důchodové díry bude potřebovat částku 3.844.000 Kč, a to za předpokladu, že nevyčerpané zdroje budou investovány v programech s průměrnou výnosností 5 %. Kdyby chtěl svěřit tyto prostředky bance, bude potřebovat při roční výnosnosti 2 % částku 5.289.000 Kč, což je o cca 1,4 mil. Kč více.

Objevte s klientem na konci tunelu světlo

2015-3-byk_tunelPokud se vám podařilo pana Nováka zdravě vyděsit, nyní se můžete společně zamyslet nad tím, jak lze v jeho případě tuto situaci řešit. Pokud pan Novák neměl žádné úspory, měl by začít co nejdříve pravidelně investovat. Jakou částku by měl pravidelně investovat, aby za 38 let dosáhl uvedeného investičního cíle, ukazuje následující tabulka vygenerovaná programem Galaxy. Sami posuďte, kdy by měl pan Novák začít investovat a jak výnosnou strategii by si měl vybrat. Z tabulky je patrné, že kdyby se pan Novák rozhodl pro konzervativní program s např. 4% ročním zhodnocením, musel by každý měsíc odkládat 3.660 Kč, což je 19 % jeho současných čistých příjmů. Takováto investice by pro něj mohla znamenat nereálně vysokou zátěž. Pokud však investování o 10 let odloží, bude muset při uplatnění této strategie odkládat necelých 26 % ze svých čistých příjmů, čemuž já říkám FINANČNÍ EXITUS.

Peníze dělají peníze

2015-3-byk_slepicePři hledání řešení pro pana Nováka klíčovou roli sehrávají dva faktory. Včasnost zahájení investování a výběr investiční strategie odpovídající investičnímu horizontu – v tomto případě dynamické s průměrným zhodnocením 7-8 %. Tím zázrakem, díky němuž je na konci tunelu vidět světlo, je SLOŽENÉ ÚROČENÍ, které můžete klientovi snadno objasnit na příkladu sněhové koule. Každý z nás, kdo v dětství postavil sněhuláka, ví, jak se kulička postupně proměňuje v kouli. Čím je větší, tím více se nabaluje sněhem. Na stejném principu funguje efekt složeného úročení. Zúročuje se nejen investovaná částka, ale také samotné úroky, resp. výnosy. Tyto úroky z úroků, resp. výnosy z výnosů, jsou největším přínosem investování v delším časovém horizontu. Kdyby chtěl pan Novák požadovanou částku 3,8 mil. Kč vygenerovat jednorázovou investicí, pak by mu postačilo nyní investovat 294 tis. Kč a za 38 let by se při investiční strategii se 7% ročním zhodnocením s využitím efektu složeného úročení tato částka 13x zvýšila a dosáhla, požadované výše. Nyní, když pan Novák chápe, že k tak vysoké částce nemůže dospět spořením na bankovních účtech, potřebujeme jej zbavit STRACHU č. 2.

Stránky:Další stránka

Sdílej článek


Pouze registrovaní uživatelé mohou přidávat komentáře.

Klikněte zde pro přihlášení pomocí Facebooku nebo zde pro klasické přihlášení či klasickou registraci.