Kam uložit peníze na pár měsíců a kam na pár let?

Kam odložit peníze na pár měsíců?

Není žádným tajemstvím, že pro investování v krátkém a středním časovém horizontu je v současné době obtížné nabídnout zajímavý produkt klientovi s konzervativním profilem, který je méně finančně gramotný, má averzi k riziku, špatné nebo žádné zkušenosti s investováním a současně je méně aktivní při správě svého finančního majetku. Pokud se vám nepodaří zvýšit jeho finanční gramotnost, zřejmě nevyřešíte velké dilema spočívající v jeho požadavku na zhodnocení úspor nad úrovní inflace bez podstoupení rizika ztráty. Pro takovéhoto klienta se zdají být nejpřiměřenější bankovní produkty, které sice neposkytují atraktivní úrok, ale alespoň trochu dokáží v krátkodobém horizontu zhodnotit klientovy úspory, a to za předpokladu, že si zvolí moderní řešení s minimální poplatkovou zátěží.

uroda 4

Alternativou pro konzervativního klienta může být umírněně rozkolísaný konzervativní podílový fond, který by měl být nastaven tak, aby dokázal zhodnocovat úspory alespoň těsně nad inflací (např. Conseq Invest Konzervativní má aktuální roční výkonnost 0,63 % a jeho rozkolísanost umožňuje klientovi poměrně spolehlivě odprodávat podílové jednotky v půlročním intervalu). Šanci na lepší zhodnocení investice může klient nyní mít, když si vybere fond s aktivní správou portfolia, např. Active Invest Konzervativní, který má aktuálně zhodnocení 1,35 % p.a., ale i přiměřeně vyšší rozkolísanost. Na rozdíl od bankovních produktů podílové fondy totiž nejsou skrytě subvencované, a proto se musí jejich portfolio manažeři poprat se zápornými úrokovými sazbami státních dluhopisů a „vykouzlit“ kladné zhodnocení fondu rizikovějšími nákupy.

Důležité pro klienta také je, aby byly jeho nástroje, které zhodnocují investice těsně nad úrovní inflace, chráněny před měnovým rizikem, nejlépe aby byly nominovány v české měně.

Ani klientovi s vyváženým profilem v krátkodobém investičním horizontu zřejmě nebudete moci nabídnout vhodnější produkt, i když se některé tváří stejně jako bezrizikový spořicí program. V poslední době např. roste zájem o neprospektované dluhopisy určené výhradně kvalifikovaným investorům, ať se jedná např. o dluhopisy společnosti Arca Capital ovládané slovenským miliardářem Pavolem Krúpou, nebo dluhopisy DRFG úspěšného brněnského podnikatele Davida Rusňáka. V obou případech se jedná o investice s vysokým kreditním rizikem, čemuž odpovídají i výnosy s nimi spojené. Ne zřídka se totiž stává, že prodejce těchto většinou neprospektovaných dluhopisů zneužije nevědomosti klienta a prezentuje mu fixní úrok jako garantované zhodnocení s nulovým rizikem. Argumentuje dosavadními pozitivními zkušenostmi a opomíjí jedno ze základních pravidel investování „minulost není totéž jako budoucnost“.

Pro klienta s dynamickým investičním profilem mohou být atraktivní tzv. BONUSOVÉ investiční certifikáty, které většinou v krátkodobém horizontu nabízejí zajímavé fixně stanovené zhodnocení, pokud nedojde k prolomení nastavené bariéry. Že k nim občas dochází, svědčí fakt, že např. v případě ukončených bonusových investičních certifikátů společnosti Cyrrus v posledním sledovaném období (viz http://minule.topcertifikaty.cz/) došlo k proražení bariéry v 40 % případů. V praxi to nemusí vždy pro klienta znamenat ztrátu, neboť v tomto případě se bonus certifikát pouze přemění na podkladové aktivum. Rozhodně to však svědčí o tom, že žádný finanční analytik nevlastní věšteckou kouli, která by mu umožnila nabízet produkty s vysokým zhodnocením bez rizika.

Klientům s dynamickým profilem můžeme také doporučit, aby si zakoupili cenově podhodnocené akcie podniků, které pravidelně vyplácejí dividendy. Např. akcie ČEZ se již delší dobu obchodují za cenu v rozmezí 400 až 500 Kč a přitom tato společnost pravidelně vyplácí každý rok na jednu akcii dividendu ve výši cca 40 Kč, což představuje celkem spolehlivé čisté zhodnocení cca 7–8 % ročně. A takovýchto zajímavých podhodnocených titulů lze zejména mezi středoevropskými akciemi najít více.

Co s penězi, které budete potřebovat už ZA PÁR LET?

Asi nejpopulárnějším produktem střednědobého investování je stále stavební spoření, které nadále umožňuje od státu získávat podporu ve výši 10 % z uspořené částky ročně (max. 20 tis. Kč), tj. při měsíční úložce cca 1 700 Kč.  Pokud byste uvedenou částku 20 tis. Kč na začátku jednorázově zainvestovali v prosinci daného roku, poté v něm pokračovali pravidelnou měsíční úložkou 1 700 Kč a stavební spoření ukončili po 6 létech v lednu následujícího roku, měli byste nárok na osm státních příspěvků v souhrnné výši 16 tis. Kč. Při optimálním nastavení cílové částky pro investici těsně nad úrovní úspor přibližně ve výši 200 tis. Kč a průměrných poplatcích dosáhnete zhruba 3% čistého zhodnocení svých úspor, což v dnešních podmínkách může být pro řadu klientů zajímavým řešením.

Zásadním problémem stavebního spoření u klientů s průměrnými příjmy je, že si většinou nemohou dovolit uvedenou částku investovat, protože by jim nezbyly dostatečné prostředky pro kvalitní pojištění či realizaci dlouhodobých investičních programů. Běžně se tak stává, že vzápětí po sjednání produktu ztratí dech a snížením plateb dosáhne zhodnocení jejich úspor zápornou hodnotu. Výhody ze stavebního spoření z tohoto důvodu paradoxně nejvíce čerpají lidé s vyššími výdělky. To souvisí s dalším problémem stavebního spoření a tím je Damoklův meč, který nad ním trvale visí. Permanentně totiž hrozí, že se někdo zamyslí nad tím, že není ospravedlnitelné, aby státní podporu z peněz daňových poplatníků získávali lidé, kteří si nepotřebují zabezpečit bydlení, ale např. dražší dovolenou, kvalitnější značku automobilu či jiné běžné potřeby.

Za projev finanční negramotnosti lze považovat, když si ve stavebním spoření ponecháte prostředky o pár let déle, než je nezbytně nutné pro čerpání státní podpory. V tomto případě míra státní podpory bude postupně relativně slábnout, až čisté zhodnocení vašich úspor ve stavebním spoření díky vyšším poplatkům a nízké výkonnosti spořicího programu poklesne na úroveň běžných bankovních produktů. I toto by se měl od vás, finančního poradce, klient dozvědět. Pokud pracujete v SMS, můžete k tomuto účelu využít i náš firemní software Galaxy, který vám umožní klientovi zpracovat přesnou analýzu a tím jej přesměrovat na mnohem efektivnější dlouhodobé investiční programy.

Další možností pro investování klienta s konzervativním profilem v střednědobém horizontu, stejně jako v předchozím případě, je aktivně řízený podílový fond s konzervativní, či vyváženou strategií v závislosti na počtu let investování. Před pár měsíci bylo možné klientům s konzervativním profilem nabízet také tzv. garantované investiční certifikáty se zajímavým zhodnocením. Garance byla zabezpečována nákupem státních dluhopisů s garantovaným úrokem (tzv. Zero bondem), což v současné době vypadá jako sci-fi.

Klasickými investicemi pro střednědobý horizont jsou dluhopisy, resp. dluhopisové fondy. Čím delší investiční horizont, tím by měl být vyšší podíl dluhopisů s delší dobou splatnosti, a tzv. korporátních dluhopisů na úkor bezpečnějších dluhopisů státních, které obvykle nabízejí z tohoto důvodu nižší zhodnocení. V současné době státní dluhopisy zcela vyčerpaly svůj potenciál a rovněž i korporátní dluhopisy, vzhledem k nízkým úrokům bankovních produktů, nemají dostatečnou investiční sílu.

Pro běžného klienta s vyváženým investičním profilem může být v střednědobém horizontu zajímavé investovat do podílových fondů s tzv. MULTISTRATEGIEMI. Tyto fondy umožňují portfolio manažerům v případě poklesu akcií nahradit je jinými nástroji s růstovým potenciálem, anebo alespoň nižším poklesem. Obvykle se jedná o dluhopisy, nástroje peněžního trhu, komodity a výjimečně i nemovitosti. Ve většině případů tyto fondy nakupují jiné fondy s požadovanou strategií (jedná se o tzv. fondy fondů), což na jedné straně prodražuje jejich správu, ale na straně druhé dosažením nižšího poklesu se tlumí jejich pokles, aniž by tím byl omezen jejich budoucí růst při vzestupu cen akcií. Unikátními produkty tohoto typu jsou fondy rakouské společnosti C-Quadrat, které jsou řízené pomocí matematických metod, za což získaly řadu prestižních ocenění. Pro českého investora je pozitivní, že některé z nich je možné koupit také v české měně.

Pokud má klient dynamický profil a nebojí se zdravě riskovat, může i v střednědobém horizontu ocenit poněkud exotičtější dluhopisy rozvíjejících se zemí (tzv. EMERGING markets), do nichž je mimochodem systémově zatříděna i Česká republika společně se všemi postkomunistickými evropskými zeměmi. Pro vyvážený profil klienta mohou být v střednědobém horizontu zajímavé i akciové podílové fondy s tzv. dividendovými tituly. V nich jsou zpravidla soustředěny akcie největších podniků pravidelně vyplácejících dividendy, které např. na amerických trzích v období od roku 1950 do současnosti v průměru vynášejí majitelům akcií 2,5 % ročně. U standardních fondů jsou tyto dividendy reinvestovány, což vytváří sekundární efekt složeného úročení, kterému se hovorově říká efekt dividendové sněhové koule. Za normálních podmínek by měl z tohoto důvodu podílový fond s dividendovými tituly vykazovat vždy vyšší růst, než index reprezentující stejné investiční portfolio. Nižší rozkolísanost a tím i kratší investiční horizont je obvykle u těchto fondů vykompenzován přiměřeně nižším potenciálem dlouhodobého růstu ve srovnání s fondy tvořenými akciemi rostoucích společností. Rentabilita dividendových strategií se nejvíce projevuje zejména tehdy, když ceny akcií dlouhodobě klesají, zatímco zisky firem a vyplácené dividendy zůstávají relativně vysoké, respektive klesají méně než ceny akcií. Např. v eurozóně podle údajů společnosti Pioneer Investments, MSCI (data k 30. 6. 2012) tvořil v průběhu předchozích 10 let dividendový výnos v průměru 4,5 %, což je téměř třikrát tolik, než nesly úroky německých desetiletých bondů.

Rovněž i dluhopisy mohou být pro dynamického investora ve střednědobém investičním horizontu zajímavé, vybere-li si fond vysoko úročených tzv. high yield dluhopisů. Ratingové agentury je sice označují jako vysoce rizikové s nižším hodnocením než „BBB“ (Fitch) nebo „BAA“ (Moody’s), ale přesně ze stejného důvodu jejich majitelé mohou očekávat výnos přibližně kolem 7 % až 9 % ročně.

Kdo preferuje možnost svést se na vlně akciových vzestupů, může ocenit tzv. konvertibilní dluhopisové fondy, které držiteli dávají možnost za předem stanovených podmínek na konci doby platnosti dlouhodobých dluhopisů vyměnit je za výhodnější akcie. To umožňuje profitovat z růstu akcií, aniž by bylo nutné podstoupit riziko poklesu cen na akciových trzích.

Které investiční nástroje jsou vhodné pro DLOUHODOBÉ investování?

Pokud jednáte s konzervativním klientem, vůbec to neznamená, že by měl dlouhodobě spořit v bankovních produktech. Naopak, i pro tyto klienty je k dispozici celá řada investičních nástrojů se zajímavým zhodnocením.

Pokud si váš konzervativní klient střádá na důchod, mohlo by pro něj být výhodné, stejně jako i pro ostatní klienty, zvolit si inovované penzijní spoření, ovšem se správně nastavenou investiční strategií odpovídající délce investičního horizontu. Nevýhodou penzijního spoření je nevyzpytatelnost legislativních podmínek v kombinaci se skutečností, že do 60 let věku nelze s investovanou částkou disponovat. I když může být pro klienta potěšitelná nízká limitovaná nákladovost těchto produktů, poradci je neradi klientům nabízejí, protože za jejich zprostředkování ze stejného důvodu získávají výrazně nižší provizi než u konkurenčních produktů.

Takovýmto konkurenčním produktem s vyšší provizí je v současné době nepochybně tolik zatracované investiční životní pojištění. To může být i při relativně vyšší nákladovosti výhodným investičním nástrojem, pokud pravidelná platba směřuje do progresivní strategie, její výše je nastavena pro čerpání maximálních daňových úlev a pokud je využívána možnost zlevnění produktu pravidelnými „mimořádnými“ vklady. Výhodou a současně i nevýhodou těchto produktů je, že vlastníkem investice je pojišťovna, což jí umožňuje v zájmu klienta tyto investice aktivně regulovat. Na druhé straně, ukončením pojistné doby dojde k vypořádání závazků pojišťovny vůči klientovi i v podmínkách poklesu ceny podílových jednotek. Tomuto riziku se dá předejít volbou investiční strategie s uplatněním tzv. metody ŽIVOTNÍHO CYKLU, kdy v posledních 10 létech dochází automaticky k postupnému zakonzervování investice a tím i dosažených zisků. Takovýmto způsobem zakonzervovává zisk např. Horizont Invest společnosti Conseq.

uroda 3

Automatický systém zakonzervování zisků metodou životního cyklu

Velkým neduhem současné poradenské praxe je tzv. mis-selling, neboli upřednostňování zájmu obchodníka (poradce) před zájmem klienta. Ať se to týká  přepojišťování, „přebouchávání,“ či „protáčení“ životních pojistek, vždy tím dojde k vymazání investičního účtu klienta, čehož si často klient není vědom. I přes tyto skutečnosti má investiční životní pojištění stále místo mezi investičními nástroji jednak proto, že se některým klientům v závětří pojišťovny investuje poněkud klidněji a také pro své specifické vlastnosti, jako je např. možnost vyhnout se dědickému řízení nebo se dobrovolně nechat šikanovat pojišťovnou.

Typickým dlouhodobým nástrojem pro konzervativní klienty s averzí na riziko, jsou tzv. SMÍŠENÉ podílové fondy, v nichž jsou kromě akcií obsaženy také dluhopisy tlumící nejen poklesy, ale i růst akcií na akciových trzích. Není divu, že jejich prodej v ČR dominuje před ostatními fondy.  Konzervativnímu klientovi můžete dále nabídnout i tzv. chráněné akciové podílové fondy, které mu sice poskytnou požadovaný klid, ale za cenu značného snížení investiční výkonnosti produktu. Pokud investiční horizont u klienta přesahuje 15 let, lze tuto strategii považovat za nesmyslnou. K tomu podotýkám, že v současných podmínkách chráněné investice selhávají, a proto se v nabídkách investičních společností vyskytují sporadicky.

Pokud váš klient bytostně nesnáší prudké poklesy ceny podílových jednotek, můžete mu také nabídnout fond fondů s dynamickou MULTISTRATEGIÍ (např. C-Quadrat), který jsem již popsal výše. Pro konzervativního klienta je vhodný i aktivně řízený akciový fond fondů s vysokou diverzifikací (rozložením rizika), který je postaven na tzv. GLOBÁLNÍ strategii, při níž se investuje do více světadílů a vyváženě do různých ekonomických sektorů. Takovýmto fondem je např. Conseq Active Invest s dynamickou strategií. V tomto případě je maximálně vhodné pojistit investici klienta koupí zlatých slitků, jejichž cena zpravidla reaguje opačným směrem na vývoj akciových trhů. Stejně jak je tomu v případě akcií, zlato by mělo být nakupováno v období poklesů cen, nikoliv v době finančních bublin, což činí většina finančně negramotných investorů. Doporučuji koupit si raději fyzické zlato než podílové jednotky „zlatých“ fondů, a to z toho důvodu, že dnes není zcela zřejmé, zdali deklarované množství zlata v majetku těchto fondů odpovídá skutečnosti. Rovněž je zapotřebí dát si pozor na nákup nekvalitního zlata, na což před nedávnem doplatila jedna z nechvalně známých společností zabývajících se investováním.

Rychlejší čardáš si mohou zatančit klienti s vyváženým profilem, které riziko ztráty tolik neděsí, mají vyšší finanční gramotnost a jsou poněkud aktivnější a samostatnější ve srovnání s konzervativně nastavenými lidmi. Těm můžeme nabídnout řadu klasických akciových strategií s nižší rozkolísaností, které jsem již dříve podrobně okomentoval.

Typickým příkladem méně divokého investování je tzv. hodnotová (VALUE) strategie, která je zaměřena na velké silné podniky s poměrně nízkou cenou akcií, které pravidelně vyplácejí dividendy. Jsou relativně levné ve vztahu k ziskům a účetní hodnotě firmy, resp. mají tedy obvykle nízkou hodnotu ukazatele P/E (kurz akcie dělený účetním ziskem firmy na jednu akcii) a P/B (B – účetní hodnota firmy na jednu akcii). Naproti tomu růstové (GROWTH) akcie s vysokou hodnotou ukazatele P/E jsou vhodnějším nástrojem pro dynamické investory, protože je u nich předpoklad, že se na nich pozitivně podepíše nadprůměrně akcelerující zisk společnosti. V ideálním případě by měly být v portfoliu finančně středně gramotného klienta obsaženy obě tyto strategie.

Kromě podílových fondů s dividendovými akciemi, akciemi nejvýznamnějších firem rozvinutých zemí (tzv. DEVELOPED markets – USA, Kanada, západoevropské státy EU, Japonsko a Austrálie) a tzv. GLOBÁLNÍ strategií lze vybírat také fondy s tzv. ANTICYKLICKÝMI akciemi spotřebitelsky nezbytných odvětví. Jedná se hlavně o výrobce a distributory potravin, občerstvení, tabáku, výrobků osobní spotřeby a zboží do domácnosti, které není dlouhodobého rázu. Naopak, konjunkturálním výkyvům více podléhají akcie výrobců aut, zboží dlouhodobé spotřeby do domácností, textilu a vybavení na volný čas.

Pro dynamičtější investory může být atraktivnější investování, kromě zmíněných růstových (GROWTH) oborů, jako jsou biotechnologie, nanotechnologie, robotika, 3D technologie, farmacie, do fondů soustřeďujících akcie rozvíjejících se ekonomik (EMERGING markets), mezi něž se řadí i Česká republika, popř. i do vysoce rizikových oblastí s nestabilními ekonomickými a politickými podmínkami (FRONTIER markets), nicméně s vyšším potenciálem zisku v přiměřeně delším investičním horizontu. Pro aktivnější investory s nadprůměrnou finanční gramotností může být zajímavé rovněž jednorázové investování v období poklesů trendových křivek či doplnění svého portfolia o zajímavé akciové tituly, což lze v podmínkách SMS realizovat ve spolupráci se společností Cyrrus.

Přečtěte si také:

Jak pěstovat úrodné investice aneb Jak rozpoznat TOP produkty

Sdílej článek


Pouze registrovaní uživatelé mohou přidávat komentáře.

Klikněte zde pro přihlášení pomocí Facebooku nebo zde pro klasické přihlášení či klasickou registraci.