Překvapily by i vás výsledky průzkumu veřejného mínění?

Důkazem toho, že SMS podporuje růst finanční gramotnosti, je skutečnost, že jsme agenturu STEM/MARK pověřili zpracováním sociologického průzkumu se zaměřením na oblast důchodového zabezpečení. Zatímco výsledky průzkumu, kterého v lednu 2016 zúčastnilo 500 respondentů, potvrdily prakticky vše, o čem už delší dobu veřejně hovoříme a píšeme, v médiích vyvolaly značný rozruch. Komentovali je finanční analytici, deníky, Česká televize i rozhlasové stanice. Pojďme se nyní zamyslet nad tím, co průzkum ukázal, a hlavně, jak lze některé výsledky využít pro poradenskou praxi.

E-4-14
1. Lidé už vědí, že si budou muset sami na důchod našetřit peníze. Vědí to ale také i jejich finanční poradci?

1

Převážná většina dotázaných (86 %) předpokládá, že jim důchod v budoucnu nepokryje životní náklady. Nejspíš z toho důvodu, že důchodová pokladna podle většiny dotázaných (69 %) nebude mít pro budoucí důchodce dostatek prostředků pro zachování současné úrovně penzí. Většina z nich (58 %) je toho názoru, že bez ohledu na aktivity vlád by měl každý zodpovědný občan již v produktivním věku spořit či investovat, aby si v důchodu zajistil dostatečnou životní úroveň. Opačný názor zastává pouze 14 % dotázaných. Jen 10 % dotázaných považuje spoření na stáří za nadbytečné.

01

2. Lidé jsou o důchodovém zabezpečení nedostatečně informováni. Chtějí více informací, ale zřejmě odmítají způsob, jak s nimi komunikují finanční poradci.

2

Jen necelá polovina dotázaných (46 %) se domnívá, že má o důchodovém zabezpečení věrohodné informace. Převážnou většinu (88 %) tyto otázky zajímají a 60 % cítí potřebu dozvědět se o tom více. Na rozdíl od obecného mínění se otázkou finančního zabezpečení stáří zabývají nejen starší ročníky, ale i mladí lidé. Vyjádřilo se tak 85 % dotázaných ve věku 25 až 29 let. 69 % dotázaných z této skupiny odpovědělo, že má zájem dozvědět se více informací. Výsledky jsou téměř stejné u obou pohlaví. Významná odchylka nebyla zaznamenána ani z hlediska vzdělání či výše příjmu.

Alarmujícím poznatkem je, že většina dotázaných získává tyto informace prostřednictvím internetu (54 %) a ne od finančních poradců, od nichž informace o důchodovém zabezpečení získává pouze 25 % dotázaných.

02

3. Lidé si na důchod spoří, ale prozatím nízké částky. Důležité je, že o tom vědí a že nechtějí řešení pro zabezpečení svého stáří odkládat.

3Polovina dotázaných (53 %) tvrdí, že na důchod spoří pravidelně, ale prozatím jen po malých částkách. Přitom pouze třetina z nich se domnívá, že spoří v míře potřebné pro zabezpečení spokojeného stáří. Potěšitelné také je, že pouze pětina dotázaných (20 %) souhlasí s tím, že má dost času na zahájení spoření na důchod. Naopak 55 % z nich zastává opačný názor. Tento racionální postoj veřejnosti vytváří perspektivu pro řešení problému. Na druhé straně, třetina z dotázaných (35 %) však spoření na stáří odkládá z důvodu upřednostnění naléhavějších potřeb.

Přibližně polovina dotázaných (51 %) si měsíčně pro tyto účely odkládá 500 až 1 000 Kč. Pouze pětina z nich (22 %) uvedla, že to řeší jinak nebo neřeší vůbec. Vyšší částky obvykle na důchod odkládají lidé s vyšším vzděláním, vyšším příjmem a podnikatelé. Výzkum mj. ukázal, že Češi patří mezi zodpovědné národy.

03

4. Lidé jsou přesvědčeni o tom, že v důchodu pobudou kratší dobu, než ukazují prognózy. Většina počítá se snížením životních nákladů v období penze a  zachováním životního standardu současného důchodce.

4

Většina dotázaných se domnívá, že jim v období penze budou stačit nižší částky, než činí jejich současný čistý příjem (při nulové inflaci). Necelá polovina dotázaných (43 %) je přesvědčena o tom, že k zabezpečení přijatelné životní úrovně bude potřebovat 10 až 15 tisíc korun měsíčně (tuto výši čistých příjmů nyní pobírá 26 % dotázaných) a necelých 41 % soudí, že bude potřebovat 15 až 20 tisíc korun měsíčně (nyní se v této příjmové skupině nachází 30 % dotázaných). Pouze 10 % z nich předpokládá, že bude v důchodu potřebovat více než 20 tisíc korun měsíčně, přičemž tuto výši čistých příjmů pobírá přibližně 30 % z dotázaných.

Tyto výsledky svědčí o dvou skutečnostech. Většina Čechů v období důchodu očekává spíš snížení životních nákladů, resp. že úspory v některých nákladových položkách, jako např. výdaje na děti, platby do pojistných a finančních produktů, převýší předpokládané zvýšené výdaje na zdravotní péči, bydlení, služby apod. Zároveň je zřejmé, že většina Čechů počítá se zachováním současného životního stylu starobních důchodců, pro nějž je charakteristický úsporný režim výdajů s omezeným množstvím aktivit.

Pro finanční zabezpečení stáří je rovněž důležité, jak dlouho v důchodu pobudeme. Polovina dotázaných (51 %) se domnívá, že je pro období důchodu rozumné mít prostředky pro pokrytí kratšího období než 15 let a pouze 13 % je přesvědčeno o tom, že pobudou v důchodu 20 a více let. Znamená to, že lidé prozatím nereflektují alarmující statistiky a prognózy demografického vývoje. Přitom osm z deseti dotázaných (82 %) souhlasí nebo se kloní k názoru, že v České republice bude díky prodlužování průměrného věku dožití starobních důchodců přibývat, zatímco osob v produktivním věku vzhledem k nízké porodnosti bude ubývat.

04

Pozoruhodné je, že postoj k těmto otázkám je prakticky stejný napříč generacemi, jen u vzdělanějších dotázaných je možné identifikovat mírně radikálnější názor. To mj. svědčí o tom, že početně silná generace „Husákových dětí“, kterou budou v důchodu živit následující početně slabé ročníky, si prozatím neuvědomuje, jaké finanční problémy ji zřejmě v budoucnu čekají. Tato skutečnost by měla být výzvou pro každého zodpovědného finančního poradce.

5. Lidé chtějí spořit, ale nevědí, kde peníze ukládat. Doposud si nevytvořili pozitivní vztah k investování, a proto své peníze ponechávají zagarážované v běžných účtech bank.

5

Nikoho zřejmě nepřekvapí, že většina dotázaných (54 %) považuje za vhodný nástroj pro zabezpečení období penze penzijní připojištění, resp. penzijní spoření. Odklon veřejnosti od investičního životního pojištění potvrzuje skutečnost, že pouze jeden z pěti dotázaných (21 %) tuto formu považuje za vhodný nástroj spoření na důchod. Za této situace by se dalo očekávat, že výrazně poroste zájem o přímé investice do akcií a otevřených podílových fondů.

Zdá se však, že prozatím je veřejnost v tomto směru opatrná, neboť podílové fondy a nákup akcií pro zabezpečení období penze uznává pouze 6,9 % dotázaných, tj. ještě méně než v případě běžného či spořicího účtu, který má sympatie 14 % dotázaných. Pro dlouhodobé spoření bankovní nástroje používá neuvěřitelných 48 % dotázaných!

Zdánlivě konzervativní přístup veřejnosti k investování může být dozvukem negativních zkušeností z období privatizace, která proběhla v 90. letech minulého století. Na druhé straně tento stav dokumentuje nedostatečnou úroveň současného finančního poradenství a vysoký potenciál pro každého finančního poradce, který se naučí podporovat růst finanční gramotnosti svých klientů.

05

Pokuste se alespoň odhadnout měsíční částku, kterou budete v důchodu potřebovat pro dostatečné zabezpečení své životní úrovně za předpokladu, že se nezmění hodnota peněz (celkem vč. starobní penze a případných dalších příjmů).

Na kolik let je podle Vás rozumné mít zabezpečeny dostatečné finanční zdroje pro pokrytí snížení příjmů po odchodu do důchodu?

Sdílej článek


Pouze registrovaní uživatelé mohou přidávat komentáře.

Klikněte zde pro přihlášení pomocí Facebooku nebo zde pro klasické přihlášení či klasickou registraci.