Gejzír otázek na basáka kapely Dolls In The Factory

… a na skvělého zemského ředitele Esemesky Martina Veličku

Martin_Velicka_01-890x395_c
1501906_10200544276804346_755095435_n
Povídejte nám, prosím, o začátcích vašeho působení v kapele Dolls In The Factory. Jak jste se vůbec dali dohromady a jaké máte další cíle spojené s vývojem a další cestou svého projektu? Máte nějakou metu či sen, kam až se dostat?

Začátky kapely DITF se datují od podzimu roku 2010, kdy mi zavolal současný zpěvák DITF, se kterým jsem spolupracoval ještě v jiné kapele. V telefonátu zaznělo, že si myslí, že ví, kam chci v hudbě směřovat, a zná i další podobně smýšlející muzikanty a že by bylo fajn vyzkoušet to dohromady. Základem bylo, že chceme dělat hudbu, která nás naplňuje, a budeme tvořit v angličtině, protože nechceme hrát jen v naší republice, ale minimálně i v jiných státech Evropy. Tím pádem jsou naše cíle prakticky neomezené. Máme pořád kam jít, na rozdíl od skupin zpívajících česky.

dolls22

Vaši debutovou desku s názvem Statues jste vydali loni. Co všechno tomu předcházelo? Kolik práce, úsilí, případně změn jste u ní zaznamenali? Šlo to lehce a samo? Nebo kombinace obojího?

Samotné skládání šlo poměrně snadno, byli jsme všichni na podobné „vlně“, a tak jsme během půl roku měli všechny skladby hotové. Řekli jsme si, že na zkoušku vydáme EP tří skladeb a že to nahrajeme u někoho, kdo je v ČR top.

  • Narodil jsem se v roce 1974 na Čeladné.
  • Hudbě se věnuji asi od 15 let.
  • Vystudoval jsem v Ostravě Vyšší odbornou školu ekonomickou a jazykovou školu – obor Angličtina.
  • Na basovou kytaru jsem chodil k Petru Zemanovi, učiteli na Základní Umělecké škole Leoše Janáčka v Havířově.
  • Působil jsem ve skupinách: Big ole pile, Coin a Dolls In The Factory. S první jmenovanou jsem v letech 2000 až 2001 absolvoval asi 150 koncertů po České a Slovenské republice a taky Polsku, uzavřel smlouvu s vydavatelstvím Indie, dostal se do semifinále, tehdy největší soutěže skupin v ČR , Jim Beam Rock a vydal se na profesionální dráhu.
  • Absolvoval jsem společné koncerty s kapelami: Support Lesbiens, Mig 21, Iné kafe, Charlie Straight, Lake Malawi, Toxique, Sunshine, Tata Bojs, Nebe, Kryštof, Chinaski a další.
  • Hrál jsem na mnoha letních festivalech, jako jsou např.: Sázavafest, Open Air Musicfest Přeštěnice, Rock for People, Basinfirefest, Masters of Rock, Back to School, Kryštof Kemp.
  • S kapelou DITF jsme byli semifinalisté nebo finalisté mnoha talentových soutěží, například: Spark Fresh Blood (3. místo), Broumovská  kytara (1. místo), Mercedes Benz Live Space (finále), vedli jsme hitparádu rádia Rock Zone Česká desítka a mnoha dalších. Soundtrack k filmu Křídla Vánoc byl nominován na Českého lva. Deska Statues byla v širší nominaci na hudební ceny Anděl.
  • Jsem autorem nebo spoluautorem přibližně 80 skladeb.
  • Diskografie: Big ole pile: Czech Rock Selection 99 (kompilační CD Petra Jandy) – skladba Much Better, Hole „EP“, Big ole pile „CD“ Coin: This Riot „CD“ Dolls In The Factory: Hurricane „EP“, S t a t u e s „ C D “ , K ř í d l a V á n o c , “soundtrack“, skladba Believe

Domluvili jsme se nakonec s předním českým producentem Ecsonem Waldesem a ihned, jakmile jsme měli termín, jsme začali plánovat i turné k tomuto EP po celé ČR. EP i odezva lidí na koncertech dopadla nad očekávání, takže jsme logicky navázali na spolupráci s Ecsonem a nahráli i regulérní desetipísňové album. Celková práce na desce byla náročná a skladby se dost měnily, hlavně v aranžích. Ecson jako producent, který nahrával nebo produkoval desky téměř všem českým předním umělcům od Dary Rollins po Mandrage, přidal do písní spoustu svých nápadů a invence.

dolls-2

Písničku Believe si Richard Krajčo vybral na soundtrack k filmu Křídla Vánoc. To už je pořádný úspěch! Jak k tomu došlo?

Tak mohla to být náhoda, ale myslím, že je to hlavně tím, jak jsme ke všemu přistupovali. Hned na začátku jsme si s kapelou řekli, že to nechceme dělat jako většina skupin, co známe, tzn. spíše vysedávat po hospodách, nadávat, jak to nejde, občas zajít na zkoušku nebo zahrát v místním klubu a čekat, že nás někdo objeví… Takže jsme makali nejen na hudbě, ale i na věcech „kolem“, jako je management, reklama, image a především pódiová prezentace. To všechno způsobilo, že se o nás začínalo mluvit přinejmenším na klubové úrovni. No a na našem druhém celorepublikovém turné k výše zmíněné desce „Statues“ jsme se z e-mailu, který nám poslal Richard Krajčo osobně, dozvěděli, že si myslí, že jsme vydali podle něj jednu z nejlepších desek v ČR, a že by byl rád, kdyby jedna naše skladba mohla znít ve filmu Křídla Vánoc. Jsem toho názoru, že kdybychom v té době byli jen lokální kapela se špatnou demonahrávkou, tak by si nás Richard nikdy nevšiml.

Stránky:Další stránka

Sdílej článek


Pouze registrovaní uživatelé mohou přidávat komentáře.

Klikněte zde pro přihlášení pomocí Facebooku nebo zde pro klasické přihlášení či klasickou registraci.