Muzikant na volné noze

V rozhovoru se zemským ředitelem SMS Janem Měšťánkem jsme se dověděli řadu zajímavostí z jeho hudebního života. Vynikající a zkušený hráč na trombon – to je vizitka Honzy Měšťánka.

Lide_v_SMS-Jan_Mestanek_000
Kromě toho, že se věnujete finančnímu poradenství, je velkou součástí Vašeho života hudba. Kdy a kde jste se začal věnovat hře na trombon?

Hře na trombon, neboli taky pozoun, jsem se začal věnovat asi dva měsíce před talentovými zkouškami na konzervatoř. Do té doby jsem hrál na příbuzné nástroje. Ke hře na dechový nástroj mě ale přivedl otec v mých asi osmi letech. Taky zapůsobila má zvědavost, když se otec v dospělém věku začal učit na trombon a tichou nocí se šířily libé zvuky při jeho pravidelném nočním cvičení v garáži. Po prvních pokusech, kdy jsme zjistili, že dokážu bez velké přípravy vyloudit docela poslouchatelné tóny, jsem již pokračoval v pravidelné výuce na ZUŠ a s tátou jsme si doma vesele muzicírovali.

Jak se stalo, že hudba se stala Vaším druhým světem? Jaké byly začátky a prvotní plány s tímto nástrojem?

Vše přicházelo postupně. Se zvládnutím základů techniky nástroje a tvoření tónu. Pak si začínáte hudbu více užívat, samozřejmě za předpokladu, že vás do toho nikdo nenutí. Já jsem měl štěstí, že jsem byl v počátcích v podstatě jediný a ještě velice mladý hráč v širším okolí na daný nástroj. Proto jsem byl hned od svých začátků zván do nejrůznějších hudebních seskupení (taneční, lidové, katechistické, soubory ve škole, soutěže atd.), kde jsem měl možnost se mnohému přiučit v praxi, vyzkoušet nejrůznější styly a prezentace.

Hudební plány jsem z počátku žádné neměl, ty přišly až později na konzervatoři, kdy jsem byl více v obraze, jaké možnosti vůbec jako interpret, hudebník na daný nástroj mám.

312029_10150463577705681_160513855_n

Povězte nám něco o sobě a Vašem hudebním světě? Jaké je Vaše vnímání hudby?

Hudební vizitka

Honza Měšťánek, působící dříve jako trombonista a bastrombonista v Janáčkové filharmonii Ostrava, absolvoval konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži a Janáčkovu akademii múzických umění v Brně ve hře na trombon a basový trombon. 

Asi ne všichni vědí, že je nejen studovaným trombonistou, ale navíc hraje v kapele Windy. Jde o partičku zkušených muzikantů pyšnící se nenapodobitelným soulovým zvukem s kvalitními vokály a funky popovou rytmikou. Jan Měšťánek kontinuálně působil v řadě jiných kapel a uskupeních. Byl např. v Ostravě u zrodu funkové kapely Kuličky štěstí, hrál v autorské jazzové kapele Drive Wave v čele s excelentním basistou Lukášem Mužíkem, v bluesové kapele Staré blůzy. Hrál spolu se špičkovými muzikanty v bigbandech, dixielandech, jazzových combech, funky kapelách, v komorním souboru Panter tuba band, který zároveň i moderoval, a dalších hudebních seskupeních v Praze, Brně, Ostravě a jinde.

Honza Měšťánek rovněž působil jako pedagog v Brumově, Brně, na konzervatoři v Ostravě. Po sametové revoluci projel celé Německo a Rakousko – sám, s jazzovými kapelami a dalšími formacemi.

Lide_v_SMS-Jan_Mestanek_006

Když se zpětně zamyslím, tak pro mě byla hudba vždy hodně důležitá. Teprve na konzervatoři a později jsem začal hudbu více chápat, více pociťovat, jak silný potenciál rozvoje vnímání má, jak nás mění, uklidňuje, burcuje, jak silným emočním nábojem a energií vládne. Tady jsem měl v plné míře možnost poprvé slyšet na koncertech, interních seminářích a soutěžích opravdu špičkové muzikanty, talenty, žáky i lektory, jejich největší progresi v ovládnutí techniky nástroje a projevu. „Být u zdroje“, to mě nesmírně motivovalo a prakticky ovlivnilo celý můj další hudební vývoj a přístup. Tady se mi začaly pravidelně vylučovat „hudební endorfiny“.

Měl jste možnost si zahrát v orchestru či jiných seskupeních, než hrajete nyní (Windy), jak je uvedeno ve Vaší vizitce. Která z předchozích kapel byla Vaší srdeční záležitostí a proč?

Z těch větších „kapel“ musím určitě zmínit filharmonii, to je opravdu neskutečné těleso nezměrných možností a energie. S orchestrem/y jsem měl možnost procestovat řadu zemí a zahrát si v nejmodernějších akusticky dokonale vyladěných sálech. To je pak famózní pocit, jak pro hráče, tak posluchače. Asi nejvíce je mi blízká hudba jazzová, funky, house, s prvky inovací, kde to šlape rytmicky a je prostor k improvizaci, a taky černošská hudba, kde vznikají jedinečné a neopakovatelné okamžiky. Srdeční záležitostí jsou tedy všechny kapely, kde toto bylo a bude obsaženo.

Co považujte u studujícího muzikanta za nejnáročnější úkol?

12814717_743789805756788_4554893142825355767_nJednoznačně zvládnout všechny ty večírky, akce, „ženy-víno-zpěv“. Vážně, ono se moc neví, že studující muzikant, byť talentovaný, je často nesmírně pracovitý, cílevědomý, koncepční tvor, který věnuje veškerý svůj čas přípravě, aby pak mohl předvést svůj um na pódiu, kde je pak odkázán pouze sám na sebe. Obvykle se jedná v období studia o přibližně 4-7 hodin intenzivního denního cvičení na nástroj, dále cvičení souhry s doprovodným nástrojem, komorní hry, orchestrální hry atd. K tomu teorie, další hudební předměty a samozřejmě běžné předměty, pak je teprve čas na „bohémský život“. Dle mého je asi nejnáročnější skloubit toto všechno dohromady. Nastavit si jakýsi svůj individuální plán a styl práce, který dovolí zůstat přirozený, svůj a „nad věcí“. Pak má talent prostor. Osobně jsem ale nikdy nepociťoval, že by bylo něco náročné apod. Celé studium hudby mi naopak přišlo jako život v jiné dimenzi, plný neustále nových podnětů, změn, emocí, jako ve snu.

Existují různé úrovně muzikantů a řada hudebníků určitě najde své uplatnění, ale těžce se tím živí. Byl to důvod, proč se hudbě nevěnujete profesionálně a naplno?

10400529_743789832423452_2093851357168430691_nMáte pravdu, že ekonomické možnosti většiny umělců u nás obecně nejsou, až na výjimky, nikterak oslňující. U mě to byl určitě jeden z důvodů, proč se hudbou primárně tzv. neživím. Dalším souvisejícím důvodem bylo jakési hrozící zacyklení v potřebě a nutnosti se hudbou živit, což ve výsledku vede k tomu, že se z vás postupně vytrácí to hlavní, hudba a energie samotná. Aktuálně se hudbou tedy neživím, což považuji za výhodu a benefit, neboť si můžu dovolit opět jen tak muzicírovat pro radost. Tím samozřejmě netvrdím, že nejde najít symbiózu mezi stránkou ekonomickou a uměním. Hudba má pro mě navíc daleko větší faktor relaxační, dovoluje mi přepnout do „jiné dimenze“, jak píšete „jiného světa“, který je nekonečně otevřený, kdy zapomenete na běžné měřítko času. Tady to jede na jiných esenčních vlnách.

Panuje fáma, že tzv. „dechaři“ by měli studovat i jiný nástroj, pro případ, kdyby jim vypadaly zuby, které jsou důležité při nátisku. Prý, aby měli možnost se i nadále hudbě věnovat. Pokud tomu tak je, studoval jste ještě hru na jiný nástroj?

12744342_743790179090084_3231898289267340313_nTaky jsem si to nějakou dobu myslel. Dokonce jsem v tomto směru oslovil ve čtrnácti letech našeho rodinného pojišťováka, aby mi chrup pojistil. „Motivačně“ mi sdělil, že ještě nejsem taková hvězda, aby se mi to oplatilo. Ale na konzervatoři jsem se setkal s pedagogem, trumpetistou, jazzovou hvězdou, Kubáncem Lazáro Cruzem, který učil jazz a trubku, a ten byl od mládí bez zubů. Ten právě učil speciální metodu cvičení mimických svalů a dechu tak, aby byl vyvíjen minimální tlak na ústa, tzv. „nonpress nátisk“. Takže zjištěním bylo, že hrát lze i bez zubů. Každopádně standardem na konzervatoři je povinný druhý nástroj klavír, plus volitelný (flétna, bicí aj.). Jak říkali mí kolegové trumpetisté, na trombon se dá hrát i s hákem (místo ruky), neboť se nic nemačká, „jen“ tahá. Samozřejmě na trombon není až tak snadné se naučit hrát, neboť patří k nástrojům, které jsou obdařeny prakticky dokonalou schopností ladit v celém rozsahu.

Každý muzikant má oblíbeného skladatele, který je ten Váš? Stejně tak hudební období. Každému sedí něco jiného. Jaké je to pravé ořechové hudební období pro Vás?

35424_454820635680_4055363_nNeumím říct, že bych měl oblíbeného skladatele nebo období. Fascinujících skladatelů i jejich děl, ať už těch hodně známých, tak méně známých, které si rád poslechnu, je napříč obdobími hodně. Pro mě je hudba zdrojem energie a záleží na momentálním rozpoložení, co mám tzv. chuť si poslechnout. Mě se líbí stejně tak Händel s Mesiášem, Berliozova Fantastická (hlavně 4., 5. věta), Stravinského Svěcení jara, jako skladby, které provádí Kronos Quartet. Hned poté si klidně poslechnu Metallicu, Maceo Parkera, Tower of Power, Freda Wesleyho, Björk nebo manželku :-) .

Hudba je nekonečná studnice různých stylů a Vás hudba evidentně baví. Půjdete dále za nějakým svým snem? Kam byste se v hudbě chtěl posunout dál?

Mým snem, který si postupně realizuji, je mít doma malé hudební studio. Baví mě hudební aranže, kompozice skladeb a vše, co s tím souvisí. Nesmím zapomenout na svůj nástroj, ve kterém se snažím stále technicky zdokonalovat, tak abych si mohl více užívat možností improvizace, kde je technická vyspělost a tzv. „srostení“ s nástrojem cestou k brilantnějším „kouskům“. Tady je nám moderní doba oproti minulosti velice nakloněna, neboť díky internetu a dalším médiím, je možno zjistit o nástroji a nejrůznějších technických tricích při hraní prakticky cokoliv. Prostor k posunu je tedy prakticky nevyčerpatelný, a to mě baví!

Co je pro Vás v hudebním světě zásadní a prioritní? Vystihnete, co Vás na hudbě nejvíce baví?

Volnost, nespoutanost, emoce, energie, zpětná vazba, individualita…

281236_10150344650735681_6202017_nJak jste se dostal ke kapele Windy? Předcházelo tomu něco, co Vás k tomu dovedlo?

Kolega z kapely Staré blůzy, muzikant, šoumen s obří bujarou kšticí, kameraman z televize Petr Bodnár zvaný „Kípr“ (přezdívka od klávesáka Stinga), mě v podstatě doporučil bratrům Vadimovi a Alešovi Pekárkovým, kteří měli kapelu Windy, toho času v menším obsazení, a plánovali ji rozšířit o dechovou sekci. Dali jsme si schůzku, tuším, v Rádio klubu v Ostravě, oni se zeptali: „Budeš hrát?“ Já řekl: „Ano, budu.“ Přišel jsem na první zkoušku a od té doby spolu s malými updaty v rámci obsazení hrajeme.

Stránky:Další stránka

Sdílej článek


Pouze registrovaní uživatelé mohou přidávat komentáře.

Klikněte zde pro přihlášení pomocí Facebooku nebo zde pro klasické přihlášení či klasickou registraci.